Jak jsem sbírala zkušenosti PDF Tisk Email
Hodnocení uživatelů: / 6
NejhoršíNejlepší 
Napsal (a) Veronika Kadlecová   
Sobota, 24 Říjen 2009 08:35
Co vše mi přinesla uplynulá sezóna? Především spoustu nových zkušeností. K tomu jsem došla při čtyřdenním pobytu na lůžku, na němž jsem se ocitla právě díky biku. Začalo to zimní přípravou. První stavy totálního vyčerpání přicházely při běhání okruhu na sjezdovce – naštěstí jenom jednou týdně. Pokračovalo to plaváním, kde mě hodní týmoví kolegové učili správně plavat. A vrcholem bylo běžkařské soustředění v Orlických horách Smile, o kterém už jsem se zmínila. Bohužel všechnu tuto snahu jsem hodila za hlavu a vydala se na operaci kolene. Dalším hřebíčkem do pomyslné rakve zimní přípravy bylo neustálé přehlížení rad kamarádů, že nachlazení opravdu nevypotím při tréninku. O tom mě asi po měsíci konečně přesvědčila až paní doktorka, když mi předepsala antibiotika Frown.
Pokračovalo to prvními závody. Měla jsem strach, že se takové výpadky budou projevovat při závodech. A to se taky stalo. To co ostatní měli natrénováno, já trénovala teprve na trati, což bylo samozřejmě v porovnání se soupeři znát. Velkou motivací pro mě byla nová posila teamu – Zdenča a zkoušení nových závodů. I přes malou vytrvalost jsem si zkusila technicky nejnáročnější závody, jaké jsem kdy jela –cross country. Slovíčko zkusila, je na místě, protože jsem je téměř nikdy nedokončila a navíc jsem si vždy přivezla nějaký ten šrám na těle i na kole. Ani to mě ale neodradilo. V létě jsem se snažila dohnat, co se dalo a trénovat techniku. Často mi připadalo, že trénuji spíš pády. S každým dalším pádem ve mně ale naopak vzrůstala i chuť zkoušet technicky náročné pasáže znovu a znovu. Vyvrcholením bylo přihlášení do závodu Českého poháru. Už den před závodem, po dost hrozivě vypadajícím pádu, jsem byla přesvědčená, že se přihlásit nemám. Druhý den jsem se ale nechala vyhecovat a přihlásila se. Už na startu jsem věděla, že to byl špatný nápad – moje soupeřky se mezi sebou bavily, kdyže jim to letí na MS do Austrálie a jaký byl poslední závod SP v Kanadě – trošku jiná společnost no Smile.
Ale závěr sezóny byl nejpovedenější. Když už jsem konečně začínala soupeřky dojíždět a měla pocit, že s nimi závodím, závodů začalo ubývat a počasí se kazit. Do toho přišel nepovedený trénink s klukama v Jihlavě. Pěkná hodinová projížďka po technických nástrahách jihlavských parků skončila šipkou přes řidítka, postýlkou v nemocnici a šestnácti štychama.
Tím se vlastně znovu vracím na začátek. Co všechno mi vlastně letos jízda na kole přinesla? No kromě spousty jizev, modřin a šrámů také spoustu dobrodružství, nových kamarádů a hlavně spoustu sportovních zážitků. Už teď se těším na nové v další sezóně 2010 Wink!
 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Z fotogalerie

Le Tour de France 2010 107.JPG
Jihlavská 24 2013 092.jpg
Tour de Zeleňák 2015 01.jpg