MTB Trilogy Broumovsko PDF Tisk Email
Hodnocení uživatelů: / 5
NejhoršíNejlepší 
Napsal (a) Zdeňka Němcová   
Pondělí, 15 Září 2014 19:38
Po skončení sezony 2013 jsem se rozhodla, že chci vyzkoušet jiné bikové závody. Prozatím jsem jezdila krátké závody a také ČP XC. Zimní a jarní příprava proběhla v rámci mých pracovních a zdravotních možností dobře. Takže plán pro letošek byl objet celý ČP MTB a jiné zajímavé závody, ne tipu "kola o život". Na prvním poháru (Šela) mě nahlodal Véna Hornych, abych se přihlásila na červencový etapový závod Specialized MTB Trilogy Broumovsko a tím začal jeden z nejúžasnějších zážitků na kole.
Při prezentaci v Teplicích nad Metují jsem začala pociťovat, že to bude nádherně strávená dovolená. Zázemí, atmosféra, vstřícnost pořadatelů byla úžasná a bylo vidět, že tuto akci pořádají opravdový nadšenci. Letos bylo přihlášeno 216 závodníků z 12 zemí a čekalo nás 228 km s 8400 m převýšení (KLASIK).
Ve středu odpoledne jsme se sešli na první měření sil. Na lehké roztočení nohou před první etapou na nás čekal prolog dlouhý 11km (po dojetí jsem ho hodnotila, jako XC náročnosti ČP). Startovalo se intervalově za školou v Teplicích. Bohužel jsem si trať nestihla před startem projet a tak jsem netušila do čeho jdu :(. Již při tomto krátkém úvodním závodu čtyřdenního klání jsem pochopila, že to nebude jednoduchý etapák :D. Dokončila jsem prolog na 4. místě v čase 0:55:25 se ztrátou na první německou závodnici 0:03:30. Navečer se v parku konalo slavnostní vyhlášení výsledků a také popis následující etapy. Zde nám Véna kladl na srdce, abychom zítra nezávodili, ale jen si jeli v pohodě.
První etapa byl masakr se svými 74km a s převýšením 2400m. Trasa vedla přes nejvyšší horu Broumovska Ruprechtický špičák do Polska, enduristé měli 10 rychlostních zkoušek. Celou etapu se jelo buď do šíleného kopce nebo se sjíždělo (spíše po zadku) z kopce, nic mezitím nebylo. Jakmile jsem zahlédla kolík, který značil začátek enduro erzety, měla jsem pevně sevřené brzdy a děs v očích, co to pro nás Véna vymyslel. Bonbónkem na této etapě byl průjezd tunelu, který byl osvětlen malými baterkami, takže bylo stejnak jen vidět světélko na konci tunelu. Na kraji nám pořadatelé hlásili, abychom se drželi vlevo, protože tam byly zbytky pražců, ale hlavně trčící šrouby. Do cíle jsem dojela úplně hotová a nešetřila jadrnými slovy ke staviteli tratě (Vénovi). Představa, že zítra pojedu dalších 70 km byla hrozná. Stehenní sval po křeči, která se mi kousla v jednom dlouhém a těžkém sjezdu byla neskutečná. Dojela jsem na 2. místě v čase 5:55 min s průměrem 12,5 km/h, ztráta na první Danielu Storch 10 min.
Třetí den nás druhá etapa zavedla z 90% na legendární Rallye Sudety měřící 70 km a s převýšením 2200 m. Objeli jsme si to nejhezčí a samozřejmě to nejtěžší ze Sudet. Byla to "nejlehčí" a nejjezdivější etapa. Tentokrát jsem si opět sáhla na dno svých sil, protože mi na trati hlásili, že ztrácím 1-2min na první Danilu. Pokoušela jsem se jet svižně a doufala, že jí dojde. Bohužel ke konci seklo mě :(, hlavně vlivem teplého počasí, které mi moc nesvědčí. Nakonec jsem dojela na 2. místě v čase 4:40 min. s průměrem 14,7 km/h a ztrátou na Danielu 8:14.
Závěrečnou etapu jsem si chtěla pořádně užít a hlavně přežít. Čekala na nás etapa s názvem "Vraní hory" o délce 82 km a s převýšením 2500 m. Taktika na tuto etapu byla jasná, udržet 2. příčku v celkovém pořadí. Němka Daniela Storch měla nedostižitelný náskok a já asi 30 minutový náskok na 3. Pavlu Novákovou. Měla jsem v plánu jet s holkami, které byly v celkovém pořadí za mnou. Nakonec se situace během závodu vykrystalizovala tak, že jsem jela 3/4 trati s Pavlou, což byla sjezdařská škola :D (Pavla jezdí i tam, kde kluci ťapkají po svých). Nádherné byly hřebenovky s úžasným výhledem do údolí. Jediná kaňka na kráse byly všude přítomné kořeny, které po tolika hodinách na kole nesvědčily mým sedacím partiím. Opět na trati nechyběly Vénovy vychytávky v podobě šílených výjezdů a hlavně sjezdů. V cíli sobotní etapy jsem byla hodně unavená, ale šťastná, že jsem tuto úžasnou akci přežila "ve zdraví" s nezapomenutelným zážitkem. Poslední etapu jsem jela 6:01 min. s průměrem 13,5 km/h. V celkovém hodnocení jsem obsadila 2. místo v čase na trati 17:33:18 se ztrátou na první Německou závodnicí Danielou Storch 0:33:27 a na 3.místě dojela Pavla Nováková se ztrátou 1:12:02.
Ilustrativní video z akce je na YouTube.
 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Z fotogalerie

soustředění Jizerka 2013 41.jpg
Extrém Bike Most 12.jpg
Jihlavská 24 MTB 085.jpg